OpenStreetMap
Kdo vlastně vytváří ostrá geodata? Před očima hned naskočí postava geodeta s laserovou stanicí na stativu, nebo člověka s GPS přijímačem pobíhajícího po poli. Ale když se vyskytnu v prostředí lidí, kteří se živí úplně jinou prací v krajině, tím víc si uvědomuji, že kolem nás vznikají obrovské zásoby prostorových dat, o jejichž přítomnosti ani jejich autoři mnohdy nevědí.
Traktorista, který celý den jezdí po poli, dávno není jen řidič stroje. Je to aktivní sběrač geodat. Systémy přesného zemědělství, které dnes jezdí v kabinách zemědělských strojů, jsou malé GIS platformy. Terminály jako John Deere Operations Center, Trimble GFX nebo česká platforma CleverFarm pracují s prostorovými daty. Řidič může okamžitě zaznamenat bod, linii nebo plochu s přesností na centimetry, pokud má k dispozici RTK korekci. Šachta meliorační sítě uprostřed pole, vyčnívající balvan, osamocený strom, podmáčená plocha nebo sloup elektrického vedení jsou v systému záznamem s GPS souřadnicí. Software data zapamatuje, příště obsluhu varuje a podle nastavení upraví cestu a automaticky zvedne pracovní nářadí.
Formáty, ve kterých se data z traktoru ukládají, jsou převoditelné do světa otevřeného GIS. Standard ISOXML je sice trochu průmyslové esperanto, ale export do Shapefile nebo GeoJSON je u většiny platforem možný. Přesto tato data takřka nikdy neopustí uzavřené firemní systémy. Zemědělec je vnímá jako výrobní know-how. Vědět přesně, kde je pole podmáčené nebo kde leží kamenná mez pod ornicí, to má pro hospodaření skutečnou hodnotu a tu nechce sdílet s konkurencí. Ale stejný zemědělec rád využívá jiné otevřené informace. Jako např. Intersucho, Agrorisk, nebo ClimRisk.
